Vybrané soubory standardizovaných geografických jmen jsou od roku 1982 uveřejňovány v neperiodických názvoslovných publikacích Českého úřadu zeměměřického a katastrálního vydávaných v souladu s doporučeními konferencí OSN pro standardizaci geografických jmen v ediční řadě Geografické názvoslovné seznamy OSN – ČR.
Používání standardizovaných jmen je v oblasti působnosti Českého úřadu zeměměřického a katastrálního závazné a doporučuje se všem uživatelům geografických jmen.
Aplikace Jména světa vznikla jako produkt k publikacím vydávaným v této ediční řadě a je častěji aktualizována.
Publikace Česká jména moří a mezinárodních území po obsahové i koncepční stránce navazuje na příručku Index českých exonym (2., rozšířené a aktualizované vydání, Praha 2011). Jména oceánů, moří, jejich částí, některých mořských proudů a podmořských útvarů totiž mohou existovat v podobě českých exonym (domácích podob cizích zeměpisných jmen), přestože je Česká republika vnitrozemským státem. Názvoslovná komise Českého úřadu zeměměřického a katastrálního pro standardizaci zpracovala obsáhlejší seznam moří a doplnila ho o jména geografických objektů mimo osídlené kontinenty. Dodatky a opravy publikace Česká jména moří a mezinárodních území a jmen v této aplikaci vyšly v příloze 3. rozšířeného a aktualizovaného vydání Indexu českých exonym (vyd. 2019).
Předkládaný seznam má za cíl seznámení s nejnovějším stavem názvů států a územních částí států v jejich platné podobě standardizované Názvoslovnou komisí ČÚZK. Vychází z publikace Jména států a jejich územních částí. Kritériem výběru států a především jejich územních částí se stala mezinárodní norma ISO 3166. V seznamu jsou uváděna pouze území, která mají dvoupísmenný kód (ISO 3166-1 alpha-2 code), jenž organizace ISO oficiálně uvolnila do veřejného používání, a Kosovo.
Index českých exonym
Publikace Index českých exonym je určena všem, kteří s českými vlastními jmény pro geografické objekty ležící mimo území České republiky přicházejí do styku. Cílem příručky je zachycení a standardizování jmen typu Vídeň, Kapské Město, Žlutá řeka, Skalnaté hory, Nový Jižní Wales apod. Každé české exonymum je doplněno endonymem, tedy názvem v úředním jazyce státu a v písmu, které tento jazyk používá. Nelatinková písma, užívaná pro daný jazyk jsou také podle mezinárodně platných pravidel přepsána do latinky. Jméno je lokalizováno zeměpisnými souřadnicemi. Nové vydání obsahuje přes 3000 hesel a zahrnuje změny a opravy od prvního vydání (2006) a druhého vydání (2011). Obsahuje také dodatky a opravy k publikaci Česká jména moří a mezinárodních území a to zejména k nově standardizovanému Jižnímu oceánu. Publikace obsahuje i rozbor užívání historických geografických jmen.
Jména na Měsíci (selenonyma): Jsou zobrazena standardizovaná česká jména z roku 1990, dosud nezveřejněná. Jako podklad pro aplikaci byl použit upravený interní materiál Názvoslovné komise ČÚZK a Sekretariátu Názvoslovné komise ČÚZK.
